Upřímně – nikdy jsem nepochopila smysl takových těch umělohmotných “pohárů” s pudinkem, co se dají koupit za fascinující cenu v supermarketech, a to už od školních let, kdy jsme čas od času něco podobného dostali ve školní jídelně jako dezert k obědu. Zejména proto, že je to drahé a hnusné a obzvlášť nepochopitelné, když si za stejné peníze toho pudinku doma můžu uvařit pětkrát tolik.

Počet porcí: 2, doba přípravy: 20 minut, (doba konzumace: 1 minuta max.)

Pudink asi všichni známe jako prášek v pytlíčku a uvařit ho asi zvládáme všichni. (Edit, když jsem hledala nějaké rozumy o pudinku, zjistila jsem, že pro řadu mamynek a bydlenek je mystérium i vaření pudinku z pytlíku s návodem psaným i obrázkovým.) Můj problém s pudinkem nastal, když jsme začali cestovat do Řecka a Itálie, kde z podobného pytlíčku vyčaruje člověk o dost lepší pudink, než z toho, co je běžně dostupné u nás. To už je potom těžké spokojit se s tím, co výrobci typu Dr. Oetker vydávají za pudink, když vím, že může vypadat a hlavně chutnat o dost lépe.

Muž před asi čtrnácti dny přišel s kelímkem proteinového pudinku a vyzval mě k alchymistickým pokusům jak podobnou svačinku vyrobit v domácích podmínkách, takže odtud vzešlo moje velké pudinkové experimentování. Pokud vás proteiny příliš neberou, tak přeskočte následující dva odstavce a potkáme se u receptu na nefitness pudink :).

První pokus byl čokoládový proteinový pudink, kdy se mi na 300 ml tekutiny podařilo do pudinku dostat jen 20 g proteinu. To bylo mužem vyhodnoceno jako chutné, ale proteinově neuspokojivé. Druhý pokus byl pudink s jahodami, které jsem si schovávala v mrazáku od léta na podobné časy. Tam už se mi na 400 ml tekutiny a 150 g jahod povedlo do směsi nacpat 50 g proteinu. Jediná nevýhoda byla v tom, že jsem špatně odhadla velikost hrnce a vypadalo to u mě v kuchyni jak po nájezdu Teletubbies. Tímto jsem taky spotřebovala neochucený protein, takže další vaření bylo už bezproteinové.

Přesto z těchto dvou pokusů mám pár tipů: část mléka, ve které se míchá škrob a protein by měla být o něco větší než u bezproteinové varianty. Ideální způsob promíchání proteinu, škrobu a mléka je smoothie mixér, ALE potom je směs plná vzduchu, takže výsledný pudink připomíná spíše pudinkovou pěnu. Pokud se vám však nepodaří vzduch během vaření vyhnat ven (u prvního čokoládového se mi to povedlo tak na 50 %, u jahodového skoro vůbec, v tomhle případě je větší kámoš menší objem hmoty). Rozhodně to nebylo naposled a až doplníme zásobu neochuceného proteinu, vrátím se k dalším pokusům, abych tenhle recept vyladila k dokonalosti (a taky ideálně až budeme mít zase k dispozici čerstvé ovoce).

Ale teď už k receptu na pudink, jak ho (ne)známe a jak je bezkonkurenčně nejlepší. Opravdu kvalitní pudinky jsou založené na kukuřičném škrobu (to je třeba ten důvod, proč jsou ty řecké nebo italské o tolik lepší než Oetker za 6 korun z Alberta). Ty méně kvalitní jsou směs kukuřičného a bramborového škrobu, kde různí výrobci mají různý poměr. Ty čokoládové navíc nemají s kvalitním kakaem mnoho společného, o množství barviv, aromat a podobně snad radši ani nemluvě. (Já tu čokoládové pudinky ani nekupuju, protože výsledný pudink mi přijde opravdu hnusný a nechutná mi.) Ale tenhle recept je nejčokoládovější na světě!

Ingredience na 2 porce:

• 350 ml mléka
• 6 dílků kvalitní čokolády (70 % a víc)
• lžička holandského kakaa
• lžička vanilkového cukru
• 35 g kukuřičného škrobu (na 100 ml připadá 10 g škrobu)
• kokos, ovoce na ozdobu dle možností a chuti, (na fotkách v hlavní roli kokosové plátky Alnatura (prodává Billa, 100 g za 40 korun) a mrazem sušené maliny (Albert, 59 korun za kelímek))

1. Postup je dost podobný jako v případě komerčního pudinku, jen je potřeba si obsah pytlíčku připravit samostatně. Tak tedy 200 ml mléka dáme do hrnce a pomalu zahříváme, spolu s nalámanou čokoládou. Ve zbytku mléka rozmícháme škrob, cukr a kakao (kakao není nutné přidávat, pokud máme v rendlíku vysokoprocentní čokoládu, záleží na míře čokoholismu, který je v mém případě enormní!). Pro tip: kakao dejte zvlášť do hrníčku a zalijte kapkou horké vody – prášek půjde rozmíchat a poté přelít do směsi mléka.
2. Mléko s čokoládou promíchávejte, aby se čokoláda nepřipálila u dna hrnce (má podobné věci v oblibě), doporučuju rendlík s nepřilnavým povrchem. Stejně tak důkladně promíchejte směs mléka, škrobu, cukru a kakaa. Ideální pomocník je kovová metlička. Když je mléko s čokoládou zahřáté (začíná se z něj kouřit), je čas přilít druhou část směsi.
3. V této fázi je důležité míchat. Jednak máme rozpuštěnou čokoládu, která se musí spojit s mlékem a nechce se jí a jednak je potřeba důkladně míchat škrob. Metlička se mi osvědčila nejlépe, ostatní míchací pomůcky mají tendenci mi někde nechat nerozmíchaný cucek. Tato směs je trochu pomalejší než ta pytlíková, takže nepanikařte, že je pudink moc tekutý a málo pudinkovatý. Stačí vytrvale míchat. Taky nedoporučuju přitápět pod hrncem, mírný plamen bohatě postačí.
4. Když se směs dostatečně zahřeje, začne houstnout a výsledkem bude krásně lesklý čokoládový pudink.
5. Jako nejlepší kombinace chutí na doplnění se mi osvědčily opražené kokosové plátky (jsou nasládlé) a mrazem sušené maliny (jsou kyselé). Do budoucna se chystám na kombinaci s kandovanou pomerančovou kůrou, dám vědět, jak to dopadlo.

Tenhle recept má další spoustu možností a variací, především v oblasti ovocných příchutí, které začnu testovat jen co sleze sníh a začne konečně období čerstvého ovoce ze zahrádky. Tato čokoládová je momentálně osvědčená a opakovaně prověřená 😉 Až vyladím další příchuti, ráda se o ně podělím. Která by vás zajímala nejvíc?